|
Právě se nacházíte v sekci: LABORATORNí DENíK
| 2013-08-10 | |
Badatelé se dnes probudili do deštivého rána a vydali se do roku 863 studovat starobylé slovanské písmo hlaholici. Po té co nastudovali všechny jeho znaky, začali luštit tajemný text. Z něj po rozluštění vyplynulo, že se mají všichni badatelé naučit napsat své jméno v hlaholici. Tento úkol byl náplní badatelské činnosti až do oběda. Po této hostině nás ještě čekala poslední zkouška a to stezka za pokladem Alberta Einsteina. Na ní jsme prověřili své vědecké schopnosti i vědomosti, které jsme načerpali na tomto sympoziu. Cestou nás čekaly nelehké úkoly, ve kterých i výborný vědec mohl sejít na scestí. Všichni badatelé však prokázali, že jsou opravdu špičkami ve svých oborech. Prošli dokonce i časoprostorovou bránou do roku 1120 a tam se naposledy setkali s Kosmou, kterého potěšili svou znalostí hlaholice. Poklad si pak všichni vyžádali zpět v základně u prapravnučky Alberta Einsteina. Když přicházeli ze stezky poslední úspěšní badatelé, už se ve žhavých uhlících pekla mamutí noha zabalená po pravěkém způsobu do hlíny a listu. Rozdání badatelských osvědčení a zpěv u byly poslední třešničkou na dortu naší vědecké konference.
|
| | 2013-08-09 | |
Probudili jsme se do zataženého dne. Po rychlé snídani jsme se i elixírem mládí vypravili za Kosmasem, který měl pro nás další vědecký úkol. Prý máme ve své době hledat něco z doby předávné. Plni nadšení a vyzbrojeni lžícemi, jsme vyrazili na archeologické vykopávky do terénu. K našemu překvapení jsme našli mnoho záhadných úlomků, pro nás zatím zcela neznámého původu. Proto jsme se rozhodli poučit se z dostupných pramenů o pravěkých vynálezech i dobách. Slova jako paleolit nebo eneolit už pro nás nejsou neznámými pojmy. Vyznáme se i ve vynálezech, určit kam dobově patří nejstarší mince, první kultovní předměty či orba polí není problém pro nikoho z nás. Vracíme se k našim artefaktům a za pomoci historika Džiruse Luviuse datujeme náš objev 25000 let př. n. l. V bádání nás přerušuje čas oběda.
Odpočinutí a plni nadšení se rozhodujeme pro let časostrojem do pravěku, abychom se přiblížili splnění úkolu. Přistáváme v roce 25000 let př. n. l. Raději se maskujeme. Chováme se nenápadně a tiše. Na daném místě objevujeme oheň a u něj křepčící pravěkou ženu . Plácá něco v rukách a tančí, občas vydává podezřelé zvuky. Jsme zcela konsternováni. Vyrušily nás však podivné zvuky. Panika nás vehnala zpět do stroje času. Vracíme se do naší doby na poslední chvíli, honil nás mamut (kus z jeho nohy uvízl v našem časostroji). Výprava přinesla kýžený výsledek. Podařilo se nám odhalit, že náš archeologický nález, je v podstatě obal na přípravu mňamuta .
Máme chvíli času před večeří. Rozhodujeme se vyzkoušet pravěkou komunikaci pantomimou v praxi.
Úkol splněn, vyrážíme za Kosmou. Dostali jsme novou indicii a nový úkol na zítřek. Unaveni jdeme spát.
|
| | 2013-08-08 | |
Dnes badatelé dali odpočinout svým hlavám a věnovali se regeneraci. Léto léta páně 1600 je opravdu horké a tak mnozí vědci vzali zavděk chladnými vodami v blízkém i dalekém okolí, neb se kočáry či po svých vydali na průzkum. Večer jsme se opět sešli u dvora Rudolfa II. Poté jsme zažehli plameny a připravili dostatek žhavých uhlíků, abychom mohli splnit Kosmův úkol – uvařit elixír mládí z kořene mandragory v hořlavých nádobách. Došli jsme k nápadu zavařit vodu na elixír v papírovém kelímku. Kupodivu žádný neshořel a elixír je uvařen. Doporučení jen zní, nevypít vše, abychom zde zítra neměli sympozium v plenkách a zbylo něco pro Kosmase.
|
| | 2013-08-07 | |
Ráno se vědci probudili odpočatí a připravení k dalšímu bádání. Poté, co posbírali první klíče ke kýženému pokladu, se vydali do doby Rudolfa II. V této době, jak všichni víme, nebyla elektřina, bylo tedy nezbytné připravit se za světla na tmu. A zde začal náš první úkol. Připravit tajemnou hmotu na výrobu svítilen. Tento úkol jsme zvládli na výbornou a už na nás čekal další a ještě zábavnější. V 16. století se lidé nechávali bavit nejrůznějšími kejklíři. Ani my jsme nezůstali pozadu a za tímto účelem jsme si vyrobili „provazochodce“. Rychle jsme si připravili pomůcky do alchymistické dílny a již byl čas honosné polední hostiny na dvoře královském. Po takové hostině jsme zahájili odpočinek u blízkého vodního zdroje. Po vydatném osvěžení jsme si vyzkoušeli práci „provazochodců“ hned na několik způsobů. Z důvodů vysokých teplot, jsme opět podlehli pokušení a znova jsme se osvěžili ve vodě. Rudolf II. podporoval nejrůznější skupiny umělců a vědců. Seznámili jsme se s astronomií. Na vlastní kůži jsme si vyzkoušeli pohyb planet a planetek naší sluneční soustavy. Astronomické okénko ukázalo, že sluneční soustava v našem podání by existovala něco málo kolem jedné minuty. Poslední svlažení a čeká na nás další poznávání. Sestavit zprávu a zapamatovat si důležité informace ze dvora Rudolfa II. S velkým nadšením jsme se pustili do prvních pokusů v naší alchymistické laboratoři. Výsledky pokusů nás mnohdy překvapily, proto jsme je pečlivě zaznamenali. Už nám nezbývalo mnoho času, tak jsme se vypravili ke časostroji a odletěli s nabytými znalostmi za Kosmasem. Dozvěděli jsme se od něj, že je potřeba uvařit elixír mládí. Bylo nám jasné, že se musíme vypravit v noci pro kořen mandragory. Zapálili jsme si svítilny a vydali se na cestu. Procházeli jsme přezkoušením od zkušeného kolegy alchymisty. Potom jsme byli odesláni k magickému kruhu, tam byla naše snaha odměněna částí z kořene mandragory. Po tomto výkonu budeme zítra celý den odpočívat. Hurá na kutě.
|
| | 2013-08-06 | |
Ráno se všichni badatelé, plní kinetické energie, vydali do roku 1899. Jejich cílem bylo odhalit, jaký vynález se podařilo patentovat největšímu českému vynálezci Járu Cimrmanovi. Ihned po příletu jsme se zkusili vcítit do kůže onoho českého génia a následovalo martyrium před patentovým úřadem. Mnoho objevitelů si nejednou vyslechlo smutné konstatování úředníků: „Teď tu byl a registroval.“
Vzhledem k tomu, že devatenácté století mimo jiné velmi zdokonalilo techniky tisku, vypravili jsme se také do tiskařské dílny. Díky rozdílným hustotám oleje a vody se nám podařilo mramorovat olejovými barvami papír, zvládli jsme techniku tiskařským válečkem a s pomocí přenosné laboratoře se nám podařilo časem importovat také nejmodernější techniku barvení textilu, kdy díky světelné lázni (je zapotřebí světelného toku alespoň 10.000 lux) vznikla nádherná díla.
Srpen 1899 je mimořádně horký, proto badatelé svlažili mozky a zbytek těla v blízké řece. To jim vehnalo čerstvou krev do žil a vrhli se do konstruování prvního (alespoň pro některé) telefonu. Přístroje se osvědčily v soukromých dialozích, ovšem když došlo na hromadnou komunikaci přidaly se nemalé technické problémy a pokus musel býti ukončen.
Ovšem velkého úspěchu zaznamenal běh Járy Cimrmana, kdy dle velikánovy metodologie absolvovali badatelé štafetový závod v kabátech šálách a čepicích i když ve stínu již teploměr odmítal měřit teplotu, aby neprasknul.
Večer došlo k rozluštění dne a již víme, že Járovi Cimrmanovi se podařilo patentovat dvojdílné plavky, což s ohledem na počasí považujeme za vynález tisíciletí.
Od Kosmase jsme dostali za tuto informaci první indicii vedoucí k pokladu. Poté nás vyslal na dvůr Rudolfa II. A na to se musíme pořádně vyspat.
|
| | 2013-08-05 |
Noční bouře pročistila vzduch a tak se badatelé probudili odpočatí, plní sil a s nadšením bádat. Dopoledne jsme věnovali prezentaci osobních badatelských záměrů. Výsledky individuálního bádání byly důkazem, že toto sympozium hostí opravdové vědecké špičky. Pole zájmu našich mladých kolegů je vskutku široké – od historických exkursů, ekologických a botanických rozborů, přes vynález století z oblasti medicíny, až k objevu velmi alternativního zdroje – energetické molochy třeste se!!!
Berta E. a její tým seznámili mladé vědce s odkazem Bertina pra pra pradědečka Alberta, který odkázal nám generacím budoucím svůj vynález – stroj času. Pro jeho spuštění bylo potřeba rozluštit další část zprávy psané neviditelným písmem a také stroj času sestrojit. To nám zabralo celé odpoledne, ale stálo to za to, neboť večer byl stroj času díky klice a při dosažení akustického tlaku 93 decibel opravdu uveden do provozu. Všichni jsme se tak mohli přesunout do roku 1120 a navštívit Einsteinova spolucestovatele časem a přítele Komase. Podle jeho slov čeká na každého pilného badatele na konci cesty poklad. Rozhodli jsme následovat jeho instrukcí a vypravit se zítra do 19. století – období vynálezců a objevitelů. Zítra se vydáme po stopách největšího z Čechů – samotného Járy Cimrmana.
 | | 2013-08-04 | |
Dnes v odpoledních hodinách bylo zahájeno v kongresovém centru Bílá holubice dlouho očekávané vědecké sympozium na téma cesta časem. Sešly se přední světové vědecké kapacity v čele s badatelským týmem ve složení: Albertina Einsteinová, Dzirus Livius, Lenie Nobel a Kateřina Francais Champollion. Po výrobě identifikátorů se badatelé vrhli na prezentaci svých osobních vědeckých projektů – formou posteru.
Také si mladí badatelé vyzkoušeli práci v týmu – kdy v co nejkratším čase museli zdolat dlouhou vzdálenost připoutání k sobě (žebříkem). Po zaslouženém občerstvení – slunce žhaví naše mozkové závity opravdu nemilosrdně – jsme se vrhli do prvních vědeckých pokusů. Ovšem poučeni, že vědecká práce vyžaduje nejen úsilí, ale také velkou dávku trpělivosti, budeme si muset na založenou krystalovou zahrádku pár dní počkat.
Rovněž jsme se rozhodli vyzkoušet sílu našich slov. Pokusným vzorkem není nic jiného než čistá voda. Uvidíme, jak se po týdenním působení změní nyní tři totožné vzorky. O výsledcích našeho bádání vás budeme dále informovat.
Před zaslouženým odpočinkem jsme ještě procvičili hlasivky – jak jinak než vědeckými songy.
|
|
|
|
|