Poslední den znamenal pro naše hobity velké finále celé jejich pouti. Cíl jejich zdánlivě nekonečné cesty se konečně zdál na dosah. V jejich trase je ale čekaly ještě zrádné mokřady, do kterých co chvíli žbluňknul nějaký pulčík. Za pomoci svých kamarádů se jim ale nakonec podařilo bažiny překonat.

Samvěd Křepelka čirou náhodou zaslechl konverzaci několika skřetů a zjistil skvělou novinu! Pan Frodo je naživu! Jenže je v zajetí ve věži, kterou střeží parta skřetů. Sam musel sebrat veškerou svou odvahu a odhodlání, aby Froda našel a osvobodil. Dobrá věc se podařila, hrubá síla zvítězila. Společně se tedy vydali dál a před jejich zraky se rozprostřela pustá a nehostinná pláň Gorgoroth. Nespočítatelně velká Sauronova vojska, která na pláni tábořila, však hobitům nedávala sebemenší šanci... Na pomoc tak museli přispěchat jejich kamarádi společně s Gandalfem, Aragornem a spol., aby odlákali  pozonost Sauronova oka.

Obloha zčernala, mračna se stáhla a začala pláň smáčet hustým deštěm. Jakoby samotné nebe vědělo, jak důležitá bitva dnes čeká celou Středozem a kolik dobrých a chrabrých mužů v tomto boji přijde o život. Jakoby už předem chtělo oplakávat jejich ztrátu. Taktika ale zafungovala! Sauron obrátil svou pozornost k Morannonu a hobiti tak mohli pláň proběhnout a rychle se blížit k Hoře osudu.

Do cesty se jim ještě připletl zákeřný Glum, který věděl, že má poslední šanci získat svého miláška. Frodo a Sam se však nedali a nakonec se jim konečně podařilo splnit cíl jejich cesty. Zničit Jeden prsten a porazit Saurona.

Poté už nás čekala korunovace Isildurova dědice a právoplatného gondorského krále Aragorna. Večer jsme při veselici vyhlásili konečné pořadí a tancem se ukolébali až ke spánku. Zítra se již hobiti vrací zpět do kraje za svými milovanými rodinami do svých vyhřátých nor

Hned zrána se naši malí pulčíci vrhli na další dobrodružství. Cestování s mocným prstenem je náročný úkol, který zvládnou opravdu jen ti nejlepší. Kromě odvahy a odhodlání je ale také jednoznačně zapotřebí silné přátelství. Proto si hobiti na několik hodin otestovali, jaké to je mít mezi sebou tak pevné pouto jako Frodo a Sam. Náročným úkolům podrobili nejen svou mysl, ale také hbitost, když společně čelili nástrahám v podobě skřetů, kteří se je snažili pochytat při jejich cestě Pavoučím průsmykem. Některým se to povedlo lépe, některým hůře...ale z Cirith Ungol se dostali nakonec všichni.

Nicméně jak se blížíme Hoře osudu, výrazně se nám otepluje. Velká vedra tak znamenala, že si i hobiti museli na chvíli odpočinout a zchladit se. Zamířili tak k jezeru Núrnen, kde se nejprve okoupali a pak se u táborového ohně ukolébali veselými písněmi ke spánku. Dobrá nálada se jim v těchto těžkých časech bude určitě ještě hodit

Ráno se po malé spršce z oblohy vydali hobité zase cvičit své dovednosti. Tentokráte pouze v opačném gardu. Hrdomírové a Vrtalové tak zamířili vylepšovat své jezdecké schopnosti, zatímco Kutloušci a Chluponozi pracovali na své obratnosti v korunách stromů.

Pak nám paní kuchařka Růža Chaloupková navařila skvělý oběd a mohli jsme se spokojeně jít věnovat odpoledním aktivitám. Rody se pokoušely v líté bitvě na Pelennorském poli zachránit co nejvíce nebohých zajatců, ale i přes obrovskou snahu nakonec bohužel spousta z nich podlehla následkům zranění. Ale přesto se mohli radovat z velkého vítězství, protože díky dívkám se nakonec podařilo porazit krále Názghúlů! Obelstily totiž proroctví, že ho "nemůže zabít žádný muž".

Před večeří si ještě hobiti při pohledu na Mordor otestovali své pozorovací schopnosti, když nepozorováni zkoumali pozice skřetů v táboře. Před spaním už si jen zazpívali bojovné písně, které jim jistě dodají odvahu do dalšího dne a teď už spokojeně chrní

A v noci to vypuklo. Hobiti si museli doplnit zásoby lembasu, který pro ně nachystala elfka na hodovním palouku. I přes nekřesťanskou hodinu se na cestu vydali ÚPLNĚ VŠICHNI!

Jenomže cesta vedla přes pavoučí průsmyk, kde pavoučí chytači z hobitů chtěli připravit zásoby na zimu pro Odulu. Koho chytli, byl obmotán pavoučím vláknem a vhozen do temné spižírny, odkud už zdánlivě nebylo úniku. Ale díky předchozí přípravě a své mrštnosti se většině podařilo z  lepkavé pavoučí sítě vymotat. Odula seděla nedaleko, ale naštěstí malinko pospávala. Nechala tak svůj kokon s mláďaty zcela nestřežený a hobiti zvládli ukořistit spoustu oduláťátek ze slizké hmoty.

Lembasů bylo nakonec přehršel, vše dobře dopadlo. Hobiti se z pavoučího průsmyku šťastně navrátili do svých nor, aby dospali alespoň pár hodin než je bude čekat další náročný den.

Úterek se nesl v duchu pavouků. Chce-li totiž malý hobit překonat děsivé pavoučí monstrum Odulu, musí umět myslet jako pavouk! Zkoušeli si tak zahrát na pavouka a pochytat mouchy, které "poletovaly" po hřišti, snažili se co nejrychleji chytit mouchy, které jim uvázli na louce v pavučině, a snažili se také co nejefektivněji zaplést pavoučí síť svým rivalům

Po obědě jsme se vydali k severovýchodní hranici, přes Fangornský les k řece Lipavě, kde jsme se v parném dni krásně zchladili a následně jsme se přemístili do rohanského města Edoras, kde jsme doplnili zásoby na další cestování a náročné dny. Navíc zde ještě měli malí hobiti tajné úkoly, kdy např. hledali záhadné symboly (ohnivé pírko a šestiúhelník) na oblečení edorasských měšťanů nebo učili další obyvatele Rohanu svůj bojový pokřik

Po návratu jsme otestovali své znalosti nejen z příběhu Pána prstenů, ale také z faktických znalostí pavouků nebo současného dění ve Středozemi. Teď už hobiti zalezli do svých nor a chystají se na zítřek. Nově nabyté vědomosti o pavoucích se jim při "případném" setkání s Odulou budou určitě hodit 

Speciální noční vydání deníku!

Situace Rohanského vojska je natolik vážná, že se hobité i s mečem Isildurova dědice vydali do temného Černoboru za králem mrtvých a jeho armádou. Museli získat jeho pomoc v další bitvě, aby vůbec mohli doufat ve vítězství nad Temným pánem.

Bojové pokřiky všech hobitích rodů se nesly nočním lesem a král mrtvých, dojat jejich odvahou a povzbuzen příslibem zpětzískání cti, přislíbil splnit dávnou přísahu. Snad tedy není všem nadějím konec...

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, se dnes hobiti vydali trénovat jízdu na koních do Rohanu. Druhá skupina usilovně pracovala na své fyzičce ve výškách. Po krátkých výletech se poté opět navrátili zpět do svých nor a pochutnali si na skvělém obědu

Bílá paní z Rohanu chce pomoci svému lidu, jelikož rohanských vojáků se podařilo shromáždit jen málo. Jakožto žena by to ovšem v armádě zrovna jednoduché neměla, a tak se musí přestrojit za muže. Naši malí hobiti se tedy rozdělili na ty, kteří Eowyn pomáhali se zamaskováním a ostatní, kteří měli naopak ženu v armádě poznat. Některým se povedlo Eowyn zamaskovat opravdu originálně 

Ve své užitečné činnosti pokračovali i nadále, když Elrondovi pomáhali skout meč Andúril pro právoplatného krále Gondoru. To jméno si pamatujte! Určitě o něm bude zase brzy řeč.

Večer strávili pulčíci předváděním svých uměleckých schopností, ať už hrou na hudební nástroje, zpěvem, tancem či dramatizací. Plni dobré nálady se pak odebrali do svých postýlek.

Naše hobití tlupy se probudily už brzy ráno, aby se pořádně rozcvičily na jejich nadcházející putování. I po náročné rozcvičce však byli hobiti stále plni sil a především pořádně zvědaví na blyštivý Palantir, který Gandalf střežil ve spánku. Pokoušeli se tedy (a častokrát úspěšně) vyměnit magický kámen za džbán vody a nepozorovaně uniknout z Gandalfova dosahu.

Kdo se ve Středozemi vyzná, tak určitě ví, jak mocnými spojenci mohou bojoví orli být. Nicméně před samotnou bitvou je potřeba si je řádně vycvičit, a proto se naši hobiti dopoledne věnovali tomu, jak tato majestátní stvoření zkrotit a ovládat. A dařilo se jim vskutku náramně! 

Po obědu se nad Krajem stáhla mračna a zahnala naše tlupy do svých nor, takže se musely na bitvu připravovat v teplíčku svých domovů. Nutno ale říci, že ke škodě to určitě nebylo.  Hobit je stvoření malé, fyzicky nepříliš zdatné. Chce-li tedy v boji uspět, musí být pořádně vychytralý, odhalit nástrahy nepřítele a nebát se použít svůj fištrón. Odpoledne tedy všechny tlupy testovaly svůj intelekt a lámaly si hlavu nad záludnými hádankami (jako například jak dostat Sama, Pipina, Froda a Smíška přes most, dříve než spadne)

Večer se opět nechali ukolébat pohyblivými obrázky o příběhu pana Froda a s očekáváním vyhlížejí zítřejší dobrodružství.

Po roce se nám zase v Kraji sešly čtyři tlupy malých hobitů a i letos mají krásné originální názvy  Letos tak budou k Hoře osudu cestovat Vrtalové, Hrdomírové, Chluponozi a Kutloušci. Cesta je však dlouhá a náročná, takže se museli nejprve domluvit, jak si rozdělit nošení prstenu, aby příliš nezeslábli, a vymyslet si bojový pokřik, který jim pomůže přemoci trudomyslnost na jejich pouti.

Následně se už naši malí hobiti snažili pomoci Gandalfovi předat dlouhý vzkaz Aragornovi o tom, co nerozvážný Pipin zahlédl v Palantiru. Náročný úkol sice přinesl jisté obtíže, ale nakonec si všechny tlupy zvládly poradit.

Gandalf a mnoho dalších hovoří o nadcházejících událostech jako o bitvě, která rozhodne „náš věk“, tudíž je potřeba být dobře připraven. Tlupy si tak dnes nejprve vyzkoušely své hlasivky, aby byly připraveny zastrašit své nepřátele mocným řevem. (Nutno říci, že lidé v Kraji byli jejich bojovými pokřiky určitě patřičně vyděšeni  ). Následně se museli naučit, jak se co nejlépe orientovat na bojišti a vždy najít nebo zjistit přesně to, co potřebují.

Po shlédnutí první části filmového příběhu Froda jsme ještě rychle vyběhli zapálit signální ohně, jelikož Gondor potřeboval volat o pomoc. Tak doufejme, že se zítra dozvíme, zdali Rohan odpoví 

Připraveni na poslední velké dobrodružství malých hobitů?

První zpravodajství z náročné cesty už dnes večer, můžete se těšit